Elektrická žárovka byla jedním z klíčových vynálezů, který změnil svět a způsob, jakým lidé vnímají den i noc.
Počátky snahy o umělé osvětlení. „Už v dávné historii se snažili lidé prodloužit den a získat více světla, a to nejen ohněm či svíčkami. V antickém Řecku i Římě používali lampy na olej, které dokázaly osvětlit domácnosti i veřejné prostory. Avšak až s nástupem 19. století a rozvojem vědy začaly vznikat první pokusy o umělé elektrické osvětlení,“ uvádí k tématu zahraniční portál howstuffworks.com.
První experimenty s elektrickým světlem
Již na počátku 19. století provedl Sir Humphry Davy první experimenty s elektrickým obloukem, což byl předchůdce moderních žárovek. V roce 1802 vytvořil Davy první světelný oblouk použitím uhlíkových elektrod a elektrického proudu z baterie. Tento experiment však nebyl praktický pro běžné využití, protože zařízení bylo příliš velké a nákladné.
Vynález uhlíkové žárovky
Další průsvit byl objevením uhlíkové kytky, kterou vyvinul německý vynálezce Heinrich Göbel v roce 1854. Göbelova měla tenké uhlíkové žárovkové vlákno umístěné ve vakuové baňce, čímž se prodloužila životnost vlákna. Ačkoli jeho patent nebyl oficiálně uznán, jeho technologie se stala inspirací pro další vynálezce.
Spor o vynález žárovky
„V roce 1893 se v časopisech a novinách objevily informace, že o 25 let dříve Göbel objevil žárovku srovnatelnou s těmi, jež vynalezl v roce 1879 Thomas Alva Edison. Göbel nepožádal o patent.
V roce 1893 společnost Edison Electric Light Company žalovala tři výrobce žárovek za porušení Edisonova patentu. Tyto společnosti se hájily tím, že Göbel žárovku vynalezl o 25 let dříve. Tento případ se stal známým jako Goebel-Defense (Göbelova obhajoba).
Soudci čtyř soudů vyjádřili pochybnosti; pro údajné prvenství neexistoval přesvědčivý důkaz. Výzkumná práce publikovaná v roce 2007 dospěla k závěru, že Göbelova obhajoba byla podvodem.
Dne 30. dubna 1882 informoval článek v New York Times o výstavě žárovek v Göbelově obchodě. Jednalo se o žárovky s vysoce odolnými uhlíkovými vlákny z vláken rákosu. Podle článku Göbel tvrdil, že elektrické osvětlení není tak novým vynálezem, jako se všeobecně soudilo, a že jej znal od svého působení v Německu. Tvrdil, že elektrická světla vyrábí od 50. let 19. století, aniž by však uvedl technické podrobnosti.
V roce 1882 Göbel nabídl své vynálezy na prodej společnosti Edison Electric Light Co. za několik tisíc dolarů, ale Edison nabídku nepřijal, neboť vynález nepovažoval za užitečný.
Kvůli článku navštívilo Göbela v 80. letech 19. století několik patentových právníků, kteří se zajímali o rané vynálezy žárovek, aby zpochybnili Edisonův patent z roku 1880. Později oznámili, že Göbel nepodal mnoho důkazů a nebyl schopen představit staré lampy. V roce 1892 dospěl soudní spor Edison Electric Light Co. vs. United States Electric Lighting Co. z roku 1885 ke konečnému rozhodnutí. Soud potvrdil, že Thomas Edison je držitelem patentů týkajících se žárovky,“ uvádí k tématu internetová encyklopedie Wikipedie.
Edison a jeho cesta k dokonalosti
Thomas Alva Edison, americký vynálezce a podnikatel, je často považován za otce moderní žárovky. V roce 1879 představil svou verzi žárovky s uhlíkovým vláknem, které vydrželo svítit až 1200 hodin. Edisonova inovace spočívá nejen v samotné žárovce, ale také v celém systému pro generování a distribuci elektrické energie. Edison pochopil, že pro úspěšné nasazení bude potřeba vybudovat infrastrukturu, která umožní napájení domácností a firem.
Nikola Tesla
Edisonovo řešení však nebylo jediným směrem, kterým se elektrifikace ubírala. Srbský vynálezce Nikola Tesla, který krátce pracoval pro Edisona, přišel s konceptem střídavého proudu, který byl mnohem efektivnější pro přenos elektřiny na delší vzdálenost. Tesla vyvinul své vlastní žárovky a experimentoval s různými druhy elektrických světel, jako byly zářivky a výbojky.
Žárovka a její dopad na společnost
Elektrická žárovka zásadně změnila způsob, jakým lidé pracují a žijí. Díky ní se města mohla osvětlovat i v noci, což vedlo k rozmachu nočního průmyslu a obchodu. Elektrické osvětlení také umožnilo využít pracovní dobu a zvýšit produktivitu v továrnách.
Technologický vývoj žárovek v 20. století
„Na počátku 20. století se uhlíkové vlákno v žárovkách začalo nahrazovat wolframovým, které mělo vyšší odolnost a delší životnost. V roce 1925 byla představena první žárovka s dvojitým vláknem, která zahrnuje lepší kontrolu světelného toku. V polovině století se pak začaly objevovat i halogenové žárovky, které měly ještě vyšší účinnost,“ upřesňuje k tématu portál SmithsonianMag.com.
Energeticky úsporné světelné zdroje
V druhé polovině 20. století se začaly objevovat nové technologie, které postupně nahradily klasické žárovky. Fluorescenční a kompaktní zářivky se staly běžným standardem díky své vyšší energetické účinnosti. V 21. století došlo k dalšímu zlomu, když LED žárovky a osvětlení začaly dominovat trhu díky své dlouhé životnosti a nízké spotřebě energie.
Budoucnost osvětlení
Současný obecní výzkum se týká především organické LED (OLED) a další inovativní technologie, které mohly obsahovat ještě lepší světelné parametry při nižší spotřebě energie. Elektrické osvětlení se stává stále inteligentnějším díky integraci senzorů a bezdrátového řízení, což představuje pronájem k lepšímu využití energie v domácnostech i průmyslu.
Elektrická žárovka jako symbol inovace
I když se klasická žárovka dnes používá stále méně, zůstává ikonou lidské tvořivosti a inovace. Její vynález a vývoj představují jednu z klíčových kapitol v dějinách techniky a ukazují, jak jeden objev může změnit celý svět.