V srpnu 1939, krátce před vypuknutím druhé světové války, uzavřely nacistické Německo a Sovětský svaz tajný pakt o neútočení, který měl zásadní dopad na východní Evropu.
Tématu se dnes věnuje magazín DějinySvěta.cz s tím, že v temných dnech srpna 1939, kdy se svět ocitl na pokraji dalšího globálního konfliktu, došlo k události, která šokovala mezinárodní společenství. Nacistické Německo a Sovětský svaz, dvě ideologicky nesmiřitelné mocnosti, podepsaly 23. srpna 1939 pakt o neútočení, známý jako Pakt Ribbentrop–Molotov.
Tento akt, pojmenovaný po ministrech zahraničí Joachimovi von Ribbentropovi a Vjačeslavu Molotovovi, měl hluboký dopad na geopolitickou mapu Evropy.
Svět v plamenech: kronika druhé světové války
„Pakt Ribbentrop–Molotov, oficiálně nazývaný Smlouva o neútočení mezi Německou říší a Svazem sovětských socialistických republik, byl podepsán v Moskvě 23. srpna 1939. Tento pakt zajišťoval, že obě strany nebudou proti sobě navzájem podnikat žádné násilné akce, agresivní činy ani útoky, a to jak samostatně, tak ve spojení s jinými mocnostmi,“ uvádí v krátké citaci portál Britannica.
Tajný protokol: rozdělení sfér vlivu
Pod povrchem veřejně oznámené dohody se skrýval tajný dodatek, jehož důsledky byly mnohem závažnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Tento tajný protokol rozdělil východní Evropu na sféry vlivu mezi nacistické Německo a Sovětský svaz, čímž byl položen základ pro budoucí okupace, deportace a násilné změny hranic. Dohoda sice oficiálně deklarovala neútočení, avšak ve skutečnosti znamenala cynickou dohodu dvou totalitních režimů o rozdělení území nezávislých států bez jejich souhlasu.
Stalin a Ribbentrop v Kremlu. Zdroj: Bundesarchiv, Bild 183-H27337 / CC-BY-SA 3.0
Sovětský svaz získal kontrolu nad Estonskem, Lotyšskem a Finskem, přičemž zejména osud Finska ukázal, že Stalinova vláda neměla v úmyslu se spokojit pouze s diplomatickými zisky. Již krátce po podpisu paktu Sovětský svaz v listopadu 1939 zahájil vojenskou invazi do Finska, známou jako Zimní válka. Přestože se Finové statečně bránili, jejich území bylo nakonec okleštěno a část země připadla Sovětům. Litva a západní Polsko naopak spadly do sféry vlivu Německa, které mělo volnou ruku k zahájení své agresivní expanze.
Rozdělení Polska mezi dvě mocnosti bylo obzvláště brutálním aktem. Zatímco německá vojska postupovala od západu, sovětská Rudá armáda překročila východní hranice 17. září 1939. Polská vláda se ocitla ve slepé uličce, protože nebylo možné efektivně bojovat na dvou frontách zároveň. Nacisté i Sověti tvrdili, že chrání své „legitimní“ zájmy, ve skutečnosti však šlo o bezohledné uzurpování suverenity Polska.
Tajný dodatek k paktu tak nejen formálně rozdělil východní Evropu, ale stal se i klíčem k politickým represím, masovým deportacím a násilné germanizaci a sovětizaci obyvatelstva. Obyčejní lidé se ocitli v pasti dvou totalitních režimů, které si uzurpovaly právo rozhodovat o jejich osudu. Německé i sovětské okupace byly doprovázeny systematickým potlačováním opozice, likvidací politických odpůrců a rozsáhlými deportacemi obyvatel na Sibiř či do koncentračních táborů.
Vliv paktu Ribbentrop–Molotov přetrvával daleko za hranice jeho oficiálního trvání. Jeho důsledky ovlivnily nejen průběh druhé světové války, ale i poválečné uspořádání Evropy. Východní Evropa zůstala pod vlivem Sovětského svazu až do konce studené války, což ukazuje, jak hluboké a dalekosáhlé byly důsledky tohoto tajného spojenectví.
„Tajný dodatek k paktu specifikoval sféry vlivu ve východní Evropě. Estonsko, Lotyšsko a Finsko připadly do sovětské sféry, zatímco Německo získalo Litvu a západní Polsko. Tento protokol také předpokládal rozdělení Polska podél linií řek Narew, Visla a San,“ píše v krátké citaci Jewish Virtual Library.
Následky pro Polsko a východní Evropu
Důsledky tohoto paktu byly pro Polsko katastrofální. Již 1. září 1939 Německo napadlo Polsko ze západu, což vedlo k začátku druhé světové války. O několik dní později, 17. září, Sovětský svaz vtrhl do Polska z východu, čímž byla země rozdělena mezi tyto dvě mocnosti.
„S podpisem paktu získalo Německo jistotu, že Sovětský svaz nebude zasahovat do jeho plánů na invazi do Polska. To umožnilo Německu zahájit útok 1. září 1939 bez obav z východní fronty. Sovětský svaz následně 17. září napadl Polsko z východu, čímž byla země rozdělena mezi obě mocnosti,“ uvádí dále Holocaust Encyclopedia.
Dlouhodobé důsledky paktu
Pakt Ribbentrop–Molotov měl dalekosáhlé důsledky, které se neomezovaly pouze na období druhé světové války, ale významně ovlivnily politické uspořádání východní Evropy na desetiletí dopředu. Po skončení konfliktu se Sovětský svaz chopil příležitosti a upevnil svou kontrolu nad regionem, čímž položil základy pro rozmach komunistických režimů v bývalých státech střední a východní Evropy.
Sféry vlivu podle paktu 1939, vpravo skutečné hranice v roce 1940. Zdroj: Peter Hanula / CC BY-SA 3.0
Bezprostředně po válce probíhaly rozsáhlé politické čistky, jejichž cílem bylo odstranit všechny potenciální odpůrce sovětské nadvlády. V zemích jako Polsko, Československo, Maďarsko či Rumunsko byli pronásledováni demokraticky smýšlející politici, intelektuálové a kdokoliv, kdo nesouhlasil s novým uspořádáním. Využití tajné policie a cenzury zajistilo, že veškerý veřejný diskurz byl přísně kontrolován a nasměrován k podpoře sovětského režimu.
Jedním z nejvýraznějších následků tohoto paktu bylo rozdělení Evropy na dvě sféry vlivu, což se stalo základem pro vypuknutí studené války. Sovětský svaz systematicky upevňoval svou dominanci v regionech, které mu byly přiděleny, a to prostřednictvím vojenské přítomnosti, tajné policie a ekonomických reforem vedoucích ke kolektivizaci a znárodňování majetku.
Zvláštní význam mělo rozšíření komunistického režimu v Německu, kde byla v roce 1949 založena Německá demokratická republika (NDR). Tato uměle vytvořená státní struktura byla pod neustálým dohledem Moskvy a sloužila jako nárazník mezi západní Evropou a sovětským blokem. Berlínská zeď, která vyrostla v roce 1961, se stala jedním z nejviditelnějších symbolů této éry a rozdělení světa na dvě ideologicky nepřátelské sféry.
Hitler a neúspěšné atentáty: okamžiky, které mohly změnit svět
Vliv paktu Ribbentrop–Molotov tedy přetrvával daleko za rámec jeho původního účelu. Dlouhodobě posílil mocenské ambice Sovětského svazu a umožnil mu rozšířit svůj vliv do oblasti, kterou si v roce 1939 vyhradil tajným protokolem. Teprve pád Berlínské zdi v roce 1989 a následný rozpad Sovětského svazu v roce 1991 znamenaly definitivní konec této kapitoly evropských dějin.
„Po válce zůstaly státy jako Estonsko, Lotyšsko a Litva pod sovětskou kontrolou, což vedlo k jejich začlenění do Sovětského svazu. Tento stav trval až do konce studené války a rozpadu Sovětského svazu v roce 1991,“ dodává Atlantic Council.
