Stoletá válka, konflikt trvající přes sto let, zásadně proměnila politickou mapu Evropy. Jaké byly příčiny a důsledky této vleklé války?
Vznik konfliktu a soupeření o francouzských trůn. „Stoletá válka, která probíhala mezi lety 1337 a 1453, představuje jednu z nejdéle trvajících válek evropské historie. Její kořeny sahají hluboko do politického napětí mezi Anglií a Francií, přičemž hlavním sporem byl nárok na francouzský trůn. Konflikt byl zapříčiněn složitými dědickými vztahy mezi anglickým a francouzským panovnickým rodem. Anglický král Eduard III. se v roce 1337 prohlásil za právoplatného dědice francouzské koruny, čímž zpochybnil nároky francouzského krále Filipa VI. a rozpoutal se po střetnutí, které mělo trvat více než století,“ uvádí k tématu článek na serveru historyextra.com.
Nároky Anglie na francouzský trůn vycházely z příbuzenských vztahů mezi anglickými Plantagenety a francouzskou královskou dynastií Kapetovců. Kromě toho byly příčinou konfliktu i ekonomické a obchodní zájmy, zejména kontrola nad bohatými flanderskými textilními trhy, kde mělo Anglické království silný vliv.
První fáze války: Vítězství anglických lučištníků
„První fáze války začala vítězstvím Angličanů, kteří díky svým vysoce efektivním lučištníkům dokázali porazit mnohem početnější francouzské síly. Bitva u Kresčaku v roce 1346 se stala ikonickým příkladem použití dlouhého luku, který poskytoval Angličanům výraznou taktickou výhodu. Tato bitva ukázala, že disciplinovaná armáda s moderní taktikou dokáže porazit tradiční rytířské vojsko,“ píše k tématu portál journals.uchicago.edu, který dodává, že po vítězství u Kresčaku následovalo obléhání přístavu Calais, který se stal hlavní základní pro anglickou operaci ve Francii. V roce 1356 dosáhl Eduard, zvaný Černý princ, dalšího významného vítězství v bitvě u Poitiers, kde byl zajat samotný francouzský král Jan II. Dobrý. Tato porážka přiměla Francii k jednání a vedla k podpisu mírové smlouvy v Brétigny v roce 1360, která však konflikt zcela neukončil.
Období míru a nové boje
Mírová smlouva přinesla krátkodobou Francii, ale spor mezi oběma mocnostmi nebyl definitivně vyřešen. Po smrti Eduarda III. a Černého prince se Anglie ocitla v politickém chaosu, což zahrnujeo Francii obnovit své síly. Na počátku 15. století se konflikt rozhořel znovu, tentokrát pod vedením anglického krále Jindřicha V., který zahájil invazi do Francie.
V roce 1415 došlo k bitvě u Azincourtu, kde Angličané opět využili výhod svých lučištníků a dosáhli vítězství. Francouzská šlechta utrpěla těžké ztráty, což výrazně oslabilo francouzské síly a otevřelo Anglii cestu k dobytí velkých částí severní Francie.
Jeanne d’Arc a obrat ve válce
Situace se dramaticky změnila s příchodem Jeanne d’Arc, prostě dívky, která prohlašovala, že ji vedou božské vize. V roce 1429 dokázala přesvědčit francouzského krále Karla VII., aby jí svěřil velení nad vojskem. Pod jejím vedením se Francouzi vzchopili a dosáhli vítězství v obléhání Orléansu, což se stalo zlomovým bodem ve válce.
Jeanne d’Arc se stala symbolem francouzského odporu a inspirovala vojáky k dalšímu vítězství. Přestože byla v roce 1431 zajata Burgunďany a předána Angličanům, kteří ji upálili jako kacířku, její odkaz žil dál. Francouzské síly, posílené novou morálkou, postupně vytlačily Angličany ze svých území.
Konec války a sjednocení Francie
Stoletá válka skončila v roce 1453, kdy Francouzi získali zpět kontrolu nad většinou svého území, strategicky důležitého města Bordeaux. Anglie si udržela pouze přístav Calais, který zůstal v jejích rukou až do roku 1558. Francouzská vítězství vedla k sjednocení země pod vládou krále Karla VII., což položilo základy pro centralizovaný stát a posílení francouzské monarchie.
Důsledky stoletého konfliktu pro Evropu
Stoletá válka měla dalekosáhlé důsledky pro celou Evropu. Konflikt vedl k oslabení feudalismu a posílení centrální královské moci ve Francii i Anglii. Nové vojenské taktiky a zbraně, jako byly dělostřelecké kanóny, změnily způsob vedení válek. Válka rovněž přispěla k nástupu renesance, neboť potřeba financování konfliktu vedla k rozvoji měst a obchodních cest.
Ekonomicky byla Francie válkou těžce zasažena. Země byla zpustošena a její obyvatelstvo trpělo hladomorem a nemocemi. Anglie ztratila svůj kontinentální državy, což přimělo anglickou šlechtu zaměřit se na vnitřní politiku a vedlo k občanským válkám známým jako Války růží.
Dědictví války a změny ve společnosti
„Stoletá válka ukázala, že nové formy vojenské organizace a technologie mají větší váhu než tradiční feudální vojska. Vzestup stálých armád královskou pokladnou nahradil závislost na rytířských vojenských oddílech. Válka také posílila národní identitu Francie i Anglie, což vedlo k formování moderních států. I když konflikt přinesl obrovské utrpení, také k zásadním změnám, které připravily půdu pro evropskou modernizaci. Stoletá válka tak zůstává klíčovou událostí, jež ovlivnila směr evropských dějin na mnoho století dopředu,“ doplňuje v krátké citaci portál journals.uchicago.edu.