Dcera prokletého básníka a rebelky se vepsala do dějin jinak než verši. Ada Lovelace stvořila první program dřív, než existoval počítač.
Augusta Ada Kingová, hraběnka z Lovelace, je jméno, které zní jako šepot z viktoriánského románu. A přesto právě tato křehká žena, narozená v roce 1815 jako dcera výstředního básníka lorda Byrona, proměnila svět technologií způsobem, jaký si v její době nikdo nedovedl ani představit. V době, kdy ženy směly maximálně tančit na plesech a psát deníky, ona předvídala vznik strojů, které budou „tvořit hudbu a grafiku“. Ano, ještě, než byl sestrojen první funkční počítač, Ada Lovelace již napsala jeho první algoritmus.
Její matka, Anne Isabella Byronová, chtěla mít z dcery všechno, jen ne básnířku. Učila ji matematiku, logiku, studium přírodních věd – a chránila ji před otcem, jehož romantická posedlost a skandály skončily v exilu a smrti. Ada se tak stala výjimečným dítětem: místo panenek skládala rovnice, místo snů o svatbě snila o „analytickém stroji“.
Zlom přišel, když se seznámila s vědcem Charlesem Babbagem, konstruktérem tzv. diferenčního stroje – předchůdce moderního počítače. Ada nejen pochopila jeho matematický potenciál, ale při překladu jednoho jeho textu ho rozšířila o vlastní komentáře, které dnes představují první skutečný počítačový program v historii. Její algoritmus pro výpočet Bernoulliho čísel je pokládán za první software vůbec.
„Stroj může dělat cokoliv, co mu zadáme. A co se stane, až mu zadáme hudbu, obraz nebo slova?“ napsala Ada. V době, kdy pošta jezdila na koni a elektřina byla experimentem, prorokovala éru digitálních médií. Neuvěřitelné? Ne. Geniální.
Co dělá Adin přínos ještě silnějším, je kontext. Byla ženou v době, kdy vědecký svět patřil výhradně mužům. Její přínos byl dekády ignorován, bagatelizován, a teprve v druhé polovině 20. století se její jméno vrátilo na světlo – a to s pompou. Dnes je Ada Lovelace považována za první programátorku světa, patronku žen v IT a symbol toho, co může vzejít z propojení intuice, logiky a odvahy.
Její život však nebyl bez bolesti. Trpěla chronickými nemocemi, závislostí na opiátech, i psychickými výkyvy. Zemřela v pouhých 36 letech na rakovinu dělohy – ve stejném věku jako její otec. Pochována je vedle něj, ačkoliv ho nikdy nepoznala.
A přesto, její jméno dnes nese celý programovací jazyk – ADA, vytvořený americkým ministerstvem obrany. Každý říjen se slaví Den Ady Lovelace, den žen v technologiích. Její příběh inspiruje vědkyně, studentky i technologické vizionářky po celém světě.
Když dnes otevřeme notebook nebo spustíme aplikaci, málokdo si uvědomí, že jedním z prvních, kdo si něco podobného dokázal představit – a navíc to popsat – byla mladá žena s viktoriánskou výchovou, která odmítla stát v koutě.
Ada Lovelace dokázala nemožné: představit si svět, který ještě neexistoval, a připravit mu matematické základy. Nebyla jen dcerou básníka. Sama byla poezií výpočtů, logikou nadšení a prorokyní digitálního věku.
