Johanka z Arku, známá jako Panna orleánská, byla neobyčejnou ženou, která vedla francouzské síly během stoleté války a zapsala se do historie jako symbol odvahy, víry a boje za spravedlnost.
„Francouzská historie je plná dramatických příběhů, ale jen málokterý má tak silný emocionální náboj jako životní příběh Johanky z Arku. Tato dívka z malé vesnice se během krátkého období svého života stala jednou z nejvýznamnějších postav evropské historie. Její odvaha a odhodlání vedly nejen k vojenským vítězstvím, ale také k inspiraci generací lidí, kteří v ní vidí příklad nezlomnosti a síly lidského ducha,“ uvádí k tématu portál catholica.cz.
Jak ale začal příběh této mladé dívky, která zcela změnila průběh stoleté války?
Dětství Johanky z Arku
„Johanka z Arku se narodila kolem roku 1412 v malé vesnici Domrémy na území dnešní Francie. Pocházela z rolnické rodiny, která se věnovala zemědělství. Její dětství bylo ovlivněno těžkou dobou, kdy Francie čelila nejen dlouhotrvající válce s Anglií, ale také politickým intrikám a vnitřní nestabilitě. Již v útlém věku byla Johanka známá svou zbožností. Podle historických záznamů se věnovala modlitbám a často se obracela k Bohu,“ vysvětluje dále katolický portál catholica.cz.
Emmanuel Frémiet: Socha Jany z Arku na Place des Pyramides v Paříži. Zdroj: François Trazzi / CC BY-SA 3.0
Ve třinácti letech začala Johanka slyšet hlasy, které jí údajně patřily svaté Kateřině, svaté Markétě a archandělu Michaelovi. Tyto hlasy ji povzbuzovaly k tomu, aby pomohla osvobodit Francii od anglické nadvlády a podpořila Karla VII. v jeho nároku na francouzský trůn. Tento mystický zážitek se stal klíčovým bodem jejího života a formoval její pozdější činy.
Stoletá válka a Francie v krizi
Když Johanka vyrůstala, Francie byla v krizi. Stoletá válka mezi Anglií a Francií, která začala v roce 1337, se protahovala a situace byla čím dál beznadějnější. Angličané postupně ovládali stále větší část francouzského území a podporu nacházeli i mezi Burgunďany, kteří byli mocnými spojenci Anglie.
Karel VII., právoplatný dědic francouzského trůnu, však nebyl oficiálně korunován a jeho pozice byla oslabena. Francie potřebovala zázrak, který by ji vyvedl z temnoty. A tím zázrakem se stala právě Johanka z Arku.
Setkání s Karlem VII.
Johanka se rozhodla, že musí splnit své poslání, které jí bylo podle ní svěřeno Bohem. Ve věku sedmnácti let se vydala na cestu do Chinonu, kde se nacházel Karel VII. Její cesta nebyla snadná, ale díky svému odhodlání a přesvědčení se jí podařilo získat audienci u krále.
Přestože byla prostou rolnickou dívkou, její víra a charisma zaujaly nejen Karla VII., ale také jeho poradce. Johanka tvrdila, že ji poslal Bůh, aby pomohla osvobodit Francii a zajistila Karlovu korunovaci. Král, který již neměl co ztratit, dal Johance příležitost.
Osvobození Orléans
„V dubnu 1429 Johanka stanula v čele francouzského vojska, přestože neměla žádné vojenské zkušenosti. Oblečena do mužského oděvu a s praporem v ruce vedla vojáky do boje. Její první velký úspěch přišel při obléhání Orléans, které bylo klíčovou pevností drženou Angličany,“ upřesňuje web catholica.cz.
Bitva o Orléans byla rozhodujícím momentem ve stoleté válce. Johanka inspirovala vojáky svou odvahou a neochvějnou vírou v Boží pomoc. Francouzské vojsko dokázalo prolomit anglické obléhání a osvobodit město. Tento triumf byl nejen vojenským, ale také symbolickým vítězstvím, které pozvedlo morálku celé Francie.
Korunovace Karla VII.
Po osvobození Orléans následovaly další vítězné bitvy. Johanka doprovázela Karla VII. do Remeše, kde byl 17. července 1429 slavnostně korunován francouzským králem. Tento okamžik byl vyvrcholením Johankina poslání a znamenal znovuobnovení legitimity francouzské monarchie.
Zajetí a proces
„Johankina sláva však netrvala dlouho. V květnu 1430 byla zajata burgundskými vojáky, kteří ji prodali Angličanům. Johanka byla obviněna z čarodějnictví, hereze a dalších zločinů. Proces, který proti ní vedli angličtí spojenci, byl nespravedlivý a předem rozhodnutý. Dne 30. května 1431 byla Johanka upálena na hranici v Rouenu. Bylo jí pouhých devatenáct let. Její smrt však neznamenala konec jejího odkazu. Naopak, stala se mučednicí a symbolem boje za svobodu a spravedlnost,“ uvádí v krátké citaci a redakčním přepisu budejovice.rozhlas.cz.
Rehabilitace a kanonizace
Po její smrti se začaly ozývat hlasy, které požadovaly přezkoumání procesu. V roce 1456 byl Johankin proces anulován a byla prohlášena za nevinnou. Její odkaz se dále rozvíjel a v roce 1920 byla papežem Benediktem XV. kanonizována jako svatá Johanka z Arku.
Kulturní odkaz Johanky z Arku
„Johanka z Arku zanechala nesmazatelnou stopu nejen v historii Francie, ale také v kultuře. Její příběh inspiroval spisovatele, malíře, hudebníky i filmaře. Její odvaha, víra a odhodlání jsou připomínány dodnes jako příklad toho, čeho může dosáhnout jedinec vedený pevnou vírou ve správnost svého konání,“ doplňuje autor publikace, z knižního zdroje „Jana z Arku“ Martin Nejedlý.
