Nečekaný objev odhalený v hlubinách Egejského moře přepsal dějiny techniky a ukázal, že starověké civilizace byly vyspělejší, než jsme si mysleli.
Jaro roku 1900. Slunce se odráží na klidné hladině Egejského moře, když se skupina potápěčů vydává na další průzkum. Hledají mořské houby, stejně jako mnohokrát předtím. Netuší však, že se právě chystají objevit něco, co jim změní život – a co jednou změní i pohled celého světa na technické schopnosti starověkých civilizací.
Hluboko pod hladinou, mezi troskami dávno potopené římské lodi, narazili na zvláštní předmět. Vedle rozbitých amfor, soch a zlatých šperků ležel kus zkorodovaného kovu, pokrytý vrstvou mořských usazenin. Když jej vynesli na hladinu, nikdo mu nevěnoval zvláštní pozornost. A přece – právě tento nenápadný úlomek měl přepsat dějiny.
Stroj, který neměl existovat
Po převozu nálezu do muzea se odborníci dlouho domnívali, že jde jen o beztvarý kus bronzu. Až když jej archeologové začali pomalu očišťovat, všimli si něčeho zvláštního – na některých částech byly patrné náznaky ozubených koleček. Jakmile byl objekt podroben podrobnějšímu zkoumání, bylo jasno. Před sebou měli důkaz, že starověcí Řekové ovládali technologie, o kterých jsme neměli ani tušení.
„Pamatuji si, jak jsme poprvé viděli rentgenové snímky toho zařízení,“ vzpomínal později jeden z badatelů. „Bylo to neuvěřitelné. Před námi ležel složitý mechanismus, který vypadal, jako by pocházel z renesance, ne z doby před dvěma tisíci lety.“
Tento objev skutečně šokoval svět. Antikythérský mechanismus, jak byl později nazván, obsahoval soustavu ozubených koleček, která se vzájemně dokonale doplňovala. Vědci zjistili, že jde o astronomický přístroj schopný modelovat pohyb nebeských těles, předpovídat zatmění Slunce a Měsíce a sledovat polohu planet tehdy známého světa – Merkuru, Venuše, Marsu, Jupitera a Saturnu.
Mohlo by to znamenat, že podobné přístroje byly kdysi běžnější? Že se jich vyrobilo více, ale čas a dějiny je smetly z povrchu Země? A pokud ano, kolik dalších převratných vynálezů starověkého světa jsme ztratili?
Génius bez jména
Kdo však mohl něco takového sestrojit? Tato otázka trápí historiky dodnes.
Jednou z nejpravděpodobnějších teorií je spojení se slavným astronomem Hipparchem z Rhodu. Právě on se zabýval výpočty pohybu Měsíce a jeho práce se nápadně shoduje s funkcemi tohoto přístroje. Jiní badatelé se přiklánějí k tomu, že mechanismus mohl pocházet z dílny Poseidónia, učence, jehož znalosti astronomie byly tak pokročilé, že se o nich zmiňuje i římský řečník Cicero.
„Ale přesto tu máme jeden velký problém,“ poznamenal nedávno historik vědy James Evans. „Jak je možné, že se nic podobného nezachovalo? Kdyby tehdejší svět ovládal tak složité stroje, proč neexistují žádné další důkazy?“ Mohlo by to být tím, že podobné mechanismy byly natolik vzácné, že se dochovalo jen pár exemplářů? Nebo se tato technologie vyvíjela tajně a používala se jen v úzkém kruhu učenců?
Proč se podobná zařízení nezachovala?
Právě tato otázka dodnes nedá spát mnoha vědcům. Pokud byli antičtí řemeslníci skutečně schopni sestavit něco tak komplexního, proč nenacházíme další podobné stroje?

Rekonstrukce vzhledu zadní strany antikythérského počítače v Národním archeologickém muzeu v Aténách. Zdroj: Marsyas / CC BY 2.5
Jedním z možných vysvětlení je, že bronz, ze kterého byl mechanismus vyroben, byl v průběhu staletí opakovaně přetavován a používán na jiné účely. Tento materiál měl svou cenu – a nebylo neobvyklé, že staré přístroje byly rozebrány a znovu využity.
Jiná teorie naznačuje, že antikythérský mechanismus nebyl běžným nástrojem, ale spíše jedinečným mistrovským dílem, určeným jen pro vyvolené. Pokud byl takto propracovaný přístroj výsadou pouze několika učenců, je možné, že jeho tajemství zemřelo spolu s nimi.
Život ve starověkém Římě: jak vypadala každodenní realita římských občanů
Ať už je pravda jakákoli, jedno je jisté – tento neuvěřitelný objev nám ukázal, že starověký svět byl mnohem technologicky vyspělejší, než jsme si kdy mysleli. A kdo ví? Možná někde pod mořskou hladinou, ukrytý v písku nebo v troskách potopených lodí, stále čeká další ztracený poklad, který jednou opět přepíše dějiny.