Čísla, která dnes běžně používáme, mají za sebou fascinující vývoj. Pocházejí ze starověké Indie, prošla rukama arabských učenců a nakonec dobyla celý svět.
„Arabské číslice, jak je známe dnes, mají svůj původ ve starověké Indii a vyvíjely se postupně mezi 4. stoletím př. n. l. a 4. stoletím n. l.,“ uvedl v krátké citaci k tématu web organitzemxtu.com.
Ačkoliv se jim říká arabské číslice, jejich skutečný původ se nachází mnohem dál na východ – v Indii. Právě zde začali učenci formovat systém, který se později stal základem moderního zápisu čísel. Zpočátku šlo o jednoduché značky, avšak postupně se z nich vyvinul sofistikovaný způsob zápisu, který umožnil přesnější matematické výpočty.
Tento systém nebyl převratný jen svými symboly, ale především principem, na kterém stál – desítkovou poziční soustavou. „Díky pozičnímu principu přestalo být nutné používat složité kombinace znaků, jaké známe například z římských číslic,“ píše magazín veda.instory.cz. Najednou stačilo jen deset základních symbolů: 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9. „Tento způsob zápisu přinesl nebývalou jednoduchost i efektivitu a postupně si našel cestu do mnoha civilizací,“ dodává v redakční úpravě magazín.
Německý rukopis na stránce, která pojednává o používání arabských číslic (Talhoffer Thott, 1459). Zdroj: Hans Talhoffer – Royal Danish Library / Wikipedia commons – CC0 (volné dílo)
Ale jak se vlastně dostaly indické číslice za hranice své domoviny? Odpověď na tuto otázku je úzce spjata s učeností arabského světa. Právě arabští matematici a astronomové se zasloužili o to, že se tento systém dostal za hranice Indie a rozšířil se po Blízkém východě, do Evropy a nakonec do celého světa.
„Arabští učenci nejenže převzali indický systém, ale také jej zdokonalili a přispěli k rozšíření konceptu nuly,“ vysvětluje portál vedazive.cz a dodává, že klíčovou roli sehrál výrazně perský matematik Al-Chorezmí, který kolem roku 825 napsal významné dílo Počítání s indickými číslicemi. V tomto spise systematicky vysvětlil principy nového číselného systému a zdůraznil jeho výhody oproti jiným metodám zápisu čísel. Právě od jeho jména je odvozen i termín „algoritmus“, který dodnes používáme v matematice i informatice.
Dalším významným badatelem byl Alkindus, jenž ve svých dílech z počátku 9. století dále rozvíjel poznatky o indickém číselném systému a podpořil jeho rozšíření. Přispěl také k rozvoji pojmu nuly, která sehrála zásadní roli při formování moderní matematiky.
Evropa však na tento pokrok musela ještě několik století počkat. Ačkoliv se arabské číslice objevily v některých rukopisech už v 10. století, například v Codex Vigilanus, jejich široké přijetí trvalo mnohem déle. Průlom přišel až s italským matematikem Leonardem Fibonaccim, který v roce 1202 vydal knihu Liber Abaci. „Fibonacci svým dílem zásadně ovlivnil evropské obchodníky a účetní. Díky novému systému bylo možné rychleji provádět složité výpočty,“ píše encyklopedie Wikipedia, jež upřesňuje, v krátké citaci a redakčním přepisu, že Fibonacciho dílo umožnilo evropským obchodníkům a účetním rychleji provádět složité výpočty, což vedlo ke zvýšení efektivity obchodu a finančnictví. Nicméně i přesto trvalo několik dalších století, než se arabské číslice staly standardem v celé Evropě.
Staré návyky se mění těžko – a to platilo i ve středověku. Římské číslice byly po staletí standardem a mnozí lidé se zdráhali přejít na nový způsob zápisu. Navíc církev vnímala arabské číslice s podezřením, protože přicházely z muslimského světa. Bylo zapotřebí dlouhého procesu adaptace, během něhož se arabské číslice prosazovaly nejprve v obchodních kruzích, následně ve vědě a nakonec i ve veřejné správě.
Teprve s příchodem novověku a rostoucí rolí vědy se arabská čísla stala samozřejmostí. Například v Rusku zavedl arabské číslice až Petr Veliký na počátku 18. století. V Číně se poprvé objevily během dynastií Ming a Čching a postupně se prosadily vedle tradičních čínských znaků.
Dnes už si ani neuvědomujeme, jak radikální proměnu přineslo zavedení arabských číslic. Jejich výhody umožnily nejen rychlejší výpočty, ale i rozvoj obchodu, vědy a techniky. Bez tohoto jednoduchého, ale geniálního systému by nebylo možné efektivně pracovat s velkými čísly, což by zpomalilo celkový pokrok civilizace.
Jsme obklopeni arabskými číslicemi na každém kroku – v kalendářích, telefonech, digitálních obrazovkách, bankovních účtech. Přesto málokdy přemýšlíme o jejich původu.
Zrození času: od slunečních stínů k atomové přesnosti
A právě v tom je jejich kouzlo. Tichá revoluce, která změnila svět, aniž bychom si to dnes uvědomovali.
