Zrození hlasu na drátě: jak telefon změnil svět

Publikuje: David Bárta — 04. 02. 2025
Zdroj: David Bárta - redakční text
Úvodní stránka » Objevy a vynálezy » Zrození hlasu na drátě: jak telefon změnil svět

Cesta od telegrafu k prvnímu telefonátu nebyla přímá. Vynálezců bylo mnoho, ale vítěz mohl být jen jeden. Jak se Alexander Graham Bell stal otcem telefonu?

Počátky komunikační revoluce. Už od pradávna hledali lidé způsoby, jak přenášet zprávy na velkou vzdálenost.

Zatímco v minulosti vládly kouřové signály, zvony a semafory, skutečná revoluce přišla až s objevem elektřiny. První přelom přišel v roce 1820, kdy dánský fyzik Hans Christian Brsted zjistil, že elektrický proud má magnetické účinky. Jeho objev otevřel dveře telegrafu, prvnímu elektronickému prostředku pro přenos zpráv.

V roce 1837 Samuel Morse přivedl svět telegrafu do nové éry. Jeho slavnou Morseovu abecedu známe dodnes, ale ani ta není dokonalá. Lidem chyběla možnost slyšet hlas toho, kdo k nim promlouvá. Tuto myšlenku si osvojili vynálezci po celém světě a každý se pokoušel najít cestu, jak přenášet lidskou řeč elektrickým proudem.

Sen o přenosu lidského hlasu

Jedním z průkopníků byl francouzský vědec Charles Boursel, který v roce 1854 popsal zařízení, kde zvukové vlny rozechvěly membránu a ta elektricky měnila odpor v obvodu. Bohužel není známo, zda jeho zařízení skutečně fungovalo. O šest let později Johann Philipp Reis vytvořil zařízení, které dokázalo přenášet zvuky, ale lidskou řeč zkreslovalo natolik, že nebyla srozumitelná. První opravdový telefon na sebe nechal ještě čekat.

V roce 1876 se vše změnilo. Alexander Graham Bell, skotský vynálezce, přihlásil patent na zařízení, které dokázalo přenášet lidský hlas na dálku. Byl to průlom. I když patentová řízení byla sporná a Bell měl silné konkurenty, jeho telefon skutečně fungoval.

Kdo byl Alexander Graham Bell?

Bell se narodil 3. března 1847 v Edinburghu ve Skotsku. V Londýně studoval medicínu, ale jeho větším snem byla akustika. Jeho otec pracoval jako učitel dětí s vadami sluchu a Bell pokračoval v jeho odkazu. Po přesunu do USA se stal profesorem na univerzitě v Bostonu a zde se intenzivně zabýval výzkumem zvuku.

Jednoho dne v laboratoři se svým asistentem Thomasem Watsonem experimentoval se zařízením pro přenos zvuku. Při jednom z pokusů se Watsonovi podařilo zaslechnout Bellův hlas na druhé straně drátu. „Pane Watsone, přijďte sem, potřebuji vás!“ Řekla historie prvního telefonátu.

Telefon dobývá svět

Vynálezce Bell předvedl svůj telefon na Světové výstavě ve Filadelfii v roce 1876. Mezi prvními, kdo ho vyzkoušeli, byl i brazilský císař Pedro II., který po jeho demonstraci nadšeně prohlásil: „Tohle je fantastické!“ Bellův telefon si rychle získal popularitu a začal se vyrábět ve velkých měřítku.

V roce 1877 vznikla společnost The American Bell Telephone Company a již v roce 1880 bylo vyrobeno přes 50 tisíc telefonů. Telefon se rychle rozšířil i do Evropy. První telefonát na evropském kontinentu proběhl v roce 1877 v Berlíně.

Telefon v Čechách

Telefon se v Rakousku-Uhersku objevil v roce 1881 a u nás byla první soukromá telefonní linka zřízena mezi Ledvicemi a Duchcovem. O rok později vznikla v Praze první ústředna. Měla pouhých 11 uživatelů, ale telefonie se rychle rozrůstala.

Z telegrafu k mobilní revoluci

Od prvních telefonů s ručním přepojováním se technika vyvíjela až k automatizovaným ústřednám, které se u nás objevily v roce 1921. Následovaly elektronické systémy v 70. letech a digitální revoluce 90. let, která položila základy dnešní mobilní telefonie.

Dnes si už jen těžko dokážeme představit svět bez telefonů. Od Bellova vynálezu uběhlo přes 140 let a telefon se stal naším nepostradatelným společníkem. A příběh hlasu na drátě? Ten se nikdy nezastavil, jen se přesunul z kabelů do bezdrátového světa.


Použité zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, earchiv.cz
Knižní zdroje:
Edwin S. Grosvenor: Alexander Graham Bell: The Life and Times of the Man Who Invented the Telephone, str. 45–78, Harry N. Abrams, 1997.
Seth Shulman: The Telephone Gambit: Chasing Alexander Graham Bell’s Secret, str. 102–134, W. W. Norton & Company, 2008.
Tom Standage: The Victorian Internet: The Remarkable Story of the Telegraph and the Nineteenth Century’s On-line Pioneers, str. 56–89, Walker & Company, 1998.
Dále použity redakční informace a zdroje – redakční text *
„Text byl částečně vypracován s využitím jazykového modelu Gemini od společnosti Google.“
Dále byla provedena redakční kontrola detekce pasní AI ve službě modulu GPTZero.

Aktuální témata:
Načítám témata...
Načítám články...
logo Dějiny světa

O nás

Internetový on-line magazín DějinySvěta.cz se zaměřuje na fascinující události a příběhy ze světové historie. Publikujeme autorské články o významných osobnostech, starověkých civilizacích i moderních dějinách. Naše rubriky pokrývají středověk, novověk, společnost a tradice. Nabízíme čtenářům hlubší pohled na klíčové události, které tvoří lidstvo. Neustále rozšiřujeme obsah o nová témata pro všechny milovníky historie.

DějinySvěta jsou partnerským projektem internetového zdravotnického magazínu ZdravíŽivot a webu UdálostiExtra.

Rychlý kontakt: redakce@dejinysveta.cz

Sledujte nás

Vyhledávání
Zavřít reklamu