Karl Landsteiner objevil v roce 1901 krevní skupiny, což zásadně změnilo medicínu. V roce 1907 Jan Janský popsal čtyři krevní skupiny.
Objev krevních skupin patří k nejvýznamnějším milníkům v historii medicíny. Díky průkopnické práci rakouského lékaře Karla Landsteinera a českého lékaře Jana Janského se podařilo vyřešit problém nekompatibilních krevních transfúzí, které dříve vedly k závažným zdravotním komplikacím a často i k úmrtí. Tyto objevy měly zásadní dopad na chirurgii, hematologii, vojenskou medicínu a další oblasti.
Tento redakční článek podrobně mapuje vědeckou cestu k těmto objevům, jejich význam a vliv na moderní medicínu.
Historické pozadí objevu krevních skupin
Krevní transfúze se poprvé pokusil provést anglický lékař William Harvey již v 17. století. Ačkoli jeho experimenty dokázaly, že krev obíhá v těle, úspěšné transfúze mezi lidmi zůstávaly po staletí nedosažitelné. Ve většině případů totiž docházelo k závažným reakcím, při nichž se krev příjemce shlukovala, což vedlo k fatálním komplikacím. Teprve na přelomu 19. a 20. století začala medicína chápat chemické a biologické vlastnosti krve.
Karl Landsteiner a objev krevních skupin
V roce 1901 Karl Landsteiner, rakouský lékař a patolog, publikoval výsledky svého výzkumu, který změnil přístup k léčbě pacientů. Landsteiner experimentoval s mícháním krevních vzorků od různých jedinců a pozoroval, že v některých případech dochází k shlukování červených krvinek (aglutinaci), zatímco v jiných ne. Tento jev ho přivedl k objevu tří základních krevních skupin, které tehdy označil jako A, B a C (dnes O). Později byla jeho práce rozšířena o čtvrtou krevní skupinu AB jeho kolegy.
Landsteiner vysvětlil, že krevní skupiny jsou určeny přítomností antigenů na povrchu červených krvinek a odpovídajících protilátek v plazmě. Tento objev měl zásadní význam pro bezpečné krevní transfúze, protože umožnil lékařům pochopit, proč některé transfúze selhávaly a jiné byly úspěšné.
Jan Janský: přínos českého lékaře
O několik let později, v roce 1907, přispěl k rozvoji této problematiky český lékař a psychiatr Jan Janský. Na základě svých experimentů s krevními vzorky pacientů popsal existenci čtyř krevních skupin, které systematicky označil čísly I, II, III a IV. Janského práce byla nezávislá na Landsteinerově výzkumu, avšak až později se ukázalo, že oba vědci dospěli k podobným závěrům.
Jan Janský svůj objev publikoval v odborných lékařských časopisech a jeho práce se stala významnou součástí transfúzní medicíny. Přestože nedostal Nobelovu cenu, jeho přínos byl uznán v Československu, kde byla jeho klasifikace krevních skupin široce používána.
Vědecké vysvětlení krevních skupin
Krevní skupiny jsou určeny přítomností antigenů A a B na povrchu červených krvinek a odpovídajícími protilátkami v krevní plazmě. Tyto antigeny jsou klíčovým faktorem pro kompatibilitu krve během transfúzí. Například osoba s krevní skupinou A má antigen A a protilátky proti antigenu B, což znamená, že nemůže přijmout krev skupiny B. Podobně lidé se skupinou O, kteří nemají žádné antigeny, jsou univerzálními dárci, zatímco osoby se skupinou AB mohou přijmout krev od kterékoliv skupiny.
Objev krevních skupin také přinesl pochopení Rh faktoru, který byl popsán v roce 1940. Tento antigen dále rozlišuje krev na Rh pozitivní a Rh negativní, což je důležité nejen při transfúzích, ale také při péči o těhotné ženy.
Využití objevu v medicíně
Díky Landsteinerovi a Janskému se krevní transfúze staly bezpečnou a běžnou součástí lékařské péče. Při operacích, těžkých úrazech nebo poruchách krvetvorby je kompatibilní krevní transfúze často jedinou možností, jak zachránit život pacienta. Znalost krevních skupin hraje klíčovou roli také při transplantacích orgánů, diagnostice dědičných onemocnění a plánování léčby autoimunitních chorob.
Během světových válek se transfúze staly nepostradatelným prostředkem pro záchranu vojáků na bojišti. Krevní banky, které vznikly díky těmto objevům, dnes zajišťují dostupnost krve pro akutní i plánované zákroky.
Odkaz pro budoucí generace
Objev krevních skupin Karlem Landsteinerem a Janem Janským znamenal zásadní zlom v historii medicíny. Landsteinerova práce byla oceněna Nobelovou cenou, zatímco Janského přínos je oceňován zejména v jeho rodné zemi. Díky jejich výzkumu byly zachráněny miliony životů a otevřeny nové možnosti pro další výzkum v oblasti imunologie a hematologie.
Krevní skupiny a jejich role dnes
V dnešní době jsou krevní skupiny nezbytnou součástí každé zdravotní dokumentace. Jejich znalost je klíčová při každém lékařském zákroku, od běžných operací až po komplikované transplantace orgánů. Krevní screening se stal důležitou součástí preventivní medicíny a výzkum krevních skupin nadále pokračuje, přičemž se zaměřuje na genetiku a možnost lepšího porozumění imunitním reakcím.
