Dějiny počítadla: od starověkého abaku po moderní kuličkové počítadlo

Publikuje: David Bárta — 15. 11. 2024
Zdroj: David Bárta - redakční text
Úvodní stránka » Objevy a vynálezy » Dějiny počítadla: od starověkého abaku po moderní kuličkové počítadlo

Počítadlo, od starověkého abaku po moderní verzi, provázelo lidstvo po tisíciletí a usnadnilo první kroky k aritmetice.

S rozvojem matematických a fyzikálních věd vyvstávala potřeba stále přesnějších měření i početních operací. Prvním skutečným sčítacím strojem se zřejmě stal mechanický kalkulátor Wilhelma Schickarda, profesora na univerzitách v Tübingenu a Württembergu. Roku 1623 zkonstruoval německý učenec zařízení, jež údajně sčítalo, odčítalo, násobilo i dělilo. Šlo nejspíš o tři stroje sestavené dohromady, ale žádný se bohužel nedochoval. Jejich podobu však známe z korespondence, kterou Schickard v roce 1624 adresoval Johannu Keplerovi. Zdá se, že kalkulátor zahrnoval šestipolohový sčítací strojek s přenosem desítek, násobící strojek a tzv. Napierovy počítací válečky. Jeho největší slabina tkvěla v nepřesně vytvarovaném zoubkování, jež schopnosti vynálezu výrazně limitovalo,“ uvádí k tématu v krátké citaci magazín časopisu stoplusjednicka.cz s odkazem na své interní zdroje.

Úvod do dějin počítadel.

Počítadlo, známé také jako abakus, je jedním z nejstarších nástrojů, které lidstvo využívalo k usnadnění výpočtů. Před příchodem moderních kalkulaček a počítačů bylo počítáno nepostradatelným pomocníkem ve všech oblastech od obchodu po astronomii. Tento jednoduchý mechanický přístroj, který umožňuje efektivní provádění aritmetických operací, má své kořeny hluboko ve starověkých civilizacích.

V průběhu dějin prošel abakus mnoha změnami a vylepšeními, které odrážejí potřeby různých kultur a společností. Od jednoduchých hliněných destiček používaných v Babylóně až po složité japonské sorobany, každá varianta tohoto nástroje přispěla k rozvoji matematiky a vědy.

Historie a počátky abaku

Počátky počítadla sahají do starověkého Babylónu, kde se používala jednoduchá hliněná destička s počtářskými kaménky. Základní princip spočívá v přesouvání kamenů nebo kuliček z jedné strany na druhou, přičemž každý sloupec představoval jiný řád. První verze abaku byly velmi jednoduché – jednalo se o desky s vyznačenými sloupci a drážkami, kam se vkládaly počtářské kameny.

Kuličkové počítadlo, ilustrační foto. Zdroj: Lenka Nová / DějinySvěta.cz (vytvořeno pomoci AI – chatgpt.com 4o.)

Tento primitivní nástroj umožňoval sčítání a odčítání čísel zejména obchodníků, kteří potřebovali rychle provádět základní aritmetické operace. Vzhledem k jednoduchosti a praktičnosti se tento systém výpočtů rychle rozšířil do dalších starověkých civilizací, včetně Řecka, Říma, Číny a Indie.

Římský abakus

V římské říši se abakus do vyvinul sofistikovanější podoby. Obvykle se jednalo o hliněnou destičku se sedmi žlábky, kde každý z nich reprezentoval jednu z římských číslic. Výpočet probíhal posouváním kuliček žlábcích, což umožňovalo snadné provádění operací jako sčítání, odčítání a dokonce i násobení. Římský abakus byl využíván daně nejen obchodníky, ale také státními úředníky při správě a majetku.

Římská verze abaku představuje významný krok vpřed v historii počítala, neboť se jednalo o první nástroj, který byl konstruován s ohledem na potřeby administrativy a obchodu. Tento typ počítala přetrval až do středověku, kde se stal základem pro další vývoj.

Abakus ve středověké Evropě

Během středověku se abakus dále zdokonaloval, aby odpovídal měnícím se potřebám společnosti. V této době se začala používat hladká deska posypaná pískem, která byla rozdělena do třiceti sloupců. Sloupce byly rozděleny do skupin po třech, přičemž každá skupina představovala jeden řád. Tento systém umožnil nejen práci s celými čísly, ale i se zlomky.

Matematik Bernelius v 11. století v Paříži sestavil popis používání abaku a své poznatky shrnul v díle Liber Abaci. V té době se abakus stal nezbytným nástrojem nejen pro obchodníky, ale i pro vzdělání, které používali pro studium a vyučování matematiky. Středověký abakus byl také obohacen o nové prvky, jako byly destičky s vyobrazením číselných hodnot. Tyto destičky, známé jako „apices“, začaly být nahrazovány indoarabskými číslicemi, které postupně vytlačily římské číslice. Tento přechod výrazně usnadnil výpočty a urychlil práci s čísly.

Čínský a japonský abakus

Východní civilizace si osvojily abakus a přizpůsobily se svým potřebám. V Číně se kolem roku 500 nl. objevil suànpán, což je čínská verze počítala. Suànpán má dvě kuličky v horní řadě a pět kuliček v dolní řadě na každé tyčce, což umožňuje provádět složité aritmetické operace, včetně dělení a násobení.

Do Japonska se abakus dostal v 17. století a stal se známým jako soroban. Tento nástroj byl jednodušší než čínský suànpán, neboť používal pouze jednu kuličku nahoře a čtyři kuličky dole. Soroban byl v Japonsku široce využíván až do poloviny 20. století a jeho výuka byla součástí školních osnov. Zajímavé je, že i v době elektronických kalkulaček se soroban stále používá v některých školách jako pomůcka pro rozvoj aritmetických schopností.

Ruské počítadlo sčot

V Rusku se počítadlo nazývá sčot a skládá se z dřevěného rámu s deseti tyčkami, z nichž každá má deset kuliček, kromě jedné, která má pouze čtyři kuličky pro výpočty se čtvrt rubly. Tento typ počítadla se stal velmi populárním v zemích bývalého Sovětského svazu, kde byl používán až do konce 20. století, především v obchodech a na trzích.

Ruské sčoty byly oblíbené díky své jednoduchosti a rychlosti, s jakou umožňovaly provádět aritmetické operace. I přes nástup elektronických kalkulaček si tento typ počítadla udržel své místo, zejména díky své robustnosti a nezávislosti na elektrickém napájení.

Moderní použití počítadel a jejich význam

Přestože dnes většinu výpočtů provádíme pomocí počítačů a chytrých telefonů, historický význam abaku a počítadel nelze opomenout. Moderní verze počítadla, jako jsou kuličková počítadla používaná v prvních ročnících základních škol, jsou přímými potomky starověkých abaků. Tyto pomůcky stále hrají roli ve výuce dětí, protože jim pomáhají lépe porozumět základům matematiky.

I dnes se abakus používá v některých částech světa, kde moderní technologie nejsou dostupné nebo spolehlivé. Jeho jednoduchost, spolehlivost a snadné použití z něj činí nadčasový nástroj, který přežil tisíciletí.

Význam počítadel pro rozvoj matematiky

Historie abaku ukazuje, jak jednoduché nástroje mohou mít hluboký dopad na rozvoj vědy a technologie. Počítalo otevřelo cestu k dalšímu vývoji výpočetních nástrojů, jako byly mechanické kalkulačky v 19. století, a nakonec k moderním počítačům.

Bez počítání bychom neměli základy pro dnešní složité technologie a aritmetické systémy. Zůstávají tedy nejen historickým artefaktem, ale i symbolem lidského vynalézavého ducha a neustálé touhy po zdokonalování výpočetních metod.


Použité zdroje: stoplusjednicka.cz
Dále použity redakční informace, poznatky a zdroje – redakční text *

Aktuální témata:
Načítám témata...
Načítám články...
logo Dějiny světa

O nás

Internetový on-line magazín DějinySvěta.cz se zaměřuje na fascinující události a příběhy ze světové historie. Publikujeme autorské články o významných osobnostech, starověkých civilizacích i moderních dějinách. Naše rubriky pokrývají středověk, novověk, společnost a tradice. Nabízíme čtenářům hlubší pohled na klíčové události, které tvoří lidstvo. Neustále rozšiřujeme obsah o nová témata pro všechny milovníky historie.

DějinySvěta jsou partnerským projektem internetového zdravotnického magazínu ZdravíŽivot a webu UdálostiExtra.

Rychlý kontakt: redakce@dejinysveta.cz

Sledujte nás

Vyhledávání
Zavřít reklamu