Dnes ráno jste se nejspíš podívali na hodiny, něco si zapsali a možná odvezli nákup na kolečkách. Tři úplně samozřejmé věci. A všechny tři vedou k jednomu národu, který žil na Blízkém východě před více než pěti tisíci lety a jehož jméno dnes většina lidí ani nevysloví. Byli to Sumerové.
Národ, který byl skoro u všeho první
Sumerové žili v jižní Mezopotámii, na úrodné nížině mezi Eufratem a Tigridem, tam, kde dnes leží Irák. Města a první státní útvary tu budovali už kolem roku 3000 před naším letopočtem, tedy dávno předtím, než v Egyptě stály největší pyramidy, a tisíce let před založením Říma.
Právě proto jim historici říkají kolébka civilizace. Postavili první opravdová města, zavedli zavlažovací kanály, pluh i školy. Většina lidí by je přesto v kvízu netrefila. O to zajímavější je, kolik z jejich nápadů máme pořád před očima.
Tři z nich používáte dodnes, přehledně je shrnuje následující tabulka:
| Vynález | Původní účel | Dnešní využití |
|---|---|---|
| Písmo | Účetní doklady o obilí a dobytku | Psaní zpráv a nákupních seznamů |
| Šedesátková soustava | Počítání po šedesáti | 60 minut v hodině, 60 sekund v minutě, 360 stupňů v kruhu |
| Kolo | Hrnčířský kruh na tvarování nádob | Auta a jízdní kola |
Písmo vzniklo kvůli účtům za obilí
Ze všeho nejvíc změnilo svět jejich písmo. Vůbec první doložený způsob, jak zaznamenat řeč, vznikl kolem roku 3200 před naším letopočtem. A důvod byl ryze praktický. Obchodník potřeboval doklad o tom, komu poslal kolik pytlů obilí a kolik kusů dobytka, a paměť na to nestačila.
Řešení bylo prosté. Písaři vtlačovali do vlhké hlíny značky rákosovým pisátkem a ty měly tvar malých klínů. Odtud dnešní název klínové písmo. Nejstarší tabulky z města Uruk jsou vlastně účetní knihy.
Teprve později lidé zjistili, že se stejnými značkami dá zapsat cokoli. Vznikaly příběhy, zákony i školní úkoly. Nejslavnějším dílem je Epos o Gilgamešovi, jeden z prvních příběhů v dějinách lidstva. Když dnes píšete zprávu nebo nákupní seznam, navazujete na obchodníky z hliněných tabulek.
Hodiny i kruh dodnes počítají po šedesáti
Zkuste si odpovědět, proč má hodina zrovna 60 minut a minuta 60 sekund. Logičtější by přece bylo počítat po desítkách, jako u peněz nebo metrů. Odpověď je stará přes pět tisíc let a pochází od Sumerů.
My dnes počítáme po desítkách. Sumerové si ale za základ zvolili číslo šedesát. Této šedesátkové soustavě vděčíme za to, že hodina má 60 minut, minuta 60 sekund a plný kruh 360 stupňů. Kdykoli se podíváte na ciferník nebo si nastavíte časovač, používáte sumerskou matematiku.
Proč zrovna šedesát? To číslo má hodně dělitelů, takže se snadno dělí na poloviny, třetiny i čtvrtiny bez zbytku. Navíc se dobře počítá na prstech. Palcem postupně ukazujete na články čtyř prstů jedné ruky, což vás dovede ke dvanácti, a druhou rukou sledujete, kolikrát jste dvanáctku prošli. Po pátém průchodu máte rovných šedesát.
Kolo se poprvé roztočilo u hrnčířů
Kolo si dnes spojujeme hlavně s auty a jízdními koly. Jeho nejstarší doklady ale pocházejí z Mezopotámie a zpočátku vůbec nesloužilo k jízdě. Zhruba před pěti a půl tisíci lety ho hrnčíři používali jako otočný kruh, na kterém tvarovali nádoby.
Krátce nato někoho napadlo položit kolo naležato a nasadit ho na osu. Vznikly první vozy, s nimiž se těžký náklad dal dopravit mnohem dál a rychleji než na lidských zádech. Stavba měst i obchod mezi nimi se tím zásadně zrychlily. Od hrnčířského kruhu vede přímá čára ke každému kolu, které se dnes někde točí.
Proč o nich skoro nikdo nemluví
Když se řekne starověk, většině lidí naskočí faraoni nebo římští císaři. Sumery zastínily mladší a okázalejší říše s pyramidami a koloseem, o kterých se učí každý školák. Přitom Sumerové byli na světě dávno před nimi.
Jejich příběh navíc pořád není uzavřený. Nálezy z íránského Jiroftu z počátku tohoto tisíciletí naznačují, že v téže době mohla existovat další, možná ještě starší civilizace. Někteří odborníci ji spojují s bájnou říší Aratta. Je docela možné, že se učebnice dějepisu budou ještě přepisovat. Jedno je ale jisté. Pokaždé, když se podíváte na hodinky, něco naškrábete na papír nebo něco odvezete na kolečkách, používáte vynálezy národa, na který jsme skoro zapomněli.
Zdroje: https://www.memento-historia.cz/clanek/130/vynalezy-tajemnych-sumeru-nastartovaly-novou-epochu-lidstva, https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezopot%C3%A1mie, https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0edes%C3%A1tkov%C3%A1_soustava, https://edisco.cz/dejepis/sumer, https://www.stoplusjednicka.cz/sumerove-zrejme-nebyli-prvni-kdo-vynalezl-pismo-urbanismus, https://www.thecollector.com/sumerian-inventions-changed-world/
