Vzestup Číny jako globální velmoci: ekonomická dominance a politický vliv

Publikuje: David Bárta — 21. 11. 2024
Zdroj: David Bárta – redakční text
Úvodní stránka » Moderní dějiny » Vzestup Číny jako globální velmoci: ekonomická dominance a politický vliv

Čína se od konce 20. století transformovala v jednu z nejvlivnějších světových velmocí. Jaké faktory přispěly k jejímu vzestupu a jaký vliv má na globální scénu?

Čína se během několika desetiletí stala klíčovým hráčem na globální scéně, přičemž její vliv sahá od ekonomiky po geopolitiku. Tématu se podrobně věnovala redakce magazínu DějinySvěta.cz, která čerpala informace a zdroje z renomovaných knižních publikací. Její vzestup představuje zásadní změnu v rozložení světové moci a ovlivňuje strategické zájmy mnoha států.

Ekonomické reformy: základ úspěchu

Vzestup Číny začal na konci 70. let 20. století, kdy Deng Siao-pching zahájil sérii reforem zaměřených na přechod od plánovaného hospodářství k tržně orientovanému systému. Zavedení speciálních ekonomických zón, otevření trhu zahraničním investicím a důraz na export vytvořily základy moderní čínské ekonomiky. Tyto reformy nejenže přilákaly zahraniční kapitál, ale také umožnily domácím podnikům rychle růst.

Postupně se Čína stala jedním z hlavních hráčů světového obchodu. Zatímco na počátku 80. let tvořil její podíl na globálním HDP jen zlomek, do konce 90. let již byla významným exportérem. Tato transformace byla podpořena masivními investicemi do infrastruktury, což usnadnilo logistiku a spojilo izolované regiony se zbytkem světa.

Čína jako globální výrobní centrum

Čína si během 90. let upevnila postavení „továrny světa“. Nízké mzdy, masivní pracovní síla a vládní pobídky přilákaly zahraniční společnosti, které přesunuly svou výrobu do Číny. Tento model se stal základem čínského hospodářského růstu. Do roku 2001, kdy Čína vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO), se již pevně etablovala jako největší světový výrobce.

Tento vzestup však nebyl bez problémů. Levná pracovní síla vedla k vykořisťování dělníků, kteří pracovali za minimální mzdy v náročných podmínkách. Na druhé straně rostoucí ekonomická síla pomohla milionům lidí vymanit se z chudoby, což bylo pro vládu silným argumentem pro zachování autoritářského režimu. Čína se postupně přesunula od výroby nízkohodnotného zboží k technicky vyspělým produktům. Dnes je světovým lídrem v oblasti výroby solárních panelů, baterií a spotřební elektroniky. Rozvoj technologií, jako jsou umělá inteligence a robotika, umožnil Číně modernizovat svůj průmysl a přilákat zahraniční investice do technologického sektoru.

Exportní dominance Číny má dopad i na geopolitickou situaci. Většina světových ekonomik je závislá na čínských dodavatelských řetězcích, což jí poskytuje významnou páku při vyjednávání. Pandemie COVID-19 však ukázala zranitelnost této závislosti, což vedlo některé země k diverzifikaci výroby mimo Čínu.

Globální ambice: iniciativy a diplomacie

Čína se v posledních desetiletích snaží upevnit svou pozici na světové scéně prostřednictvím ambiciózních iniciativ. „Pás a stezka“ (Belt and Road Initiative, BRI), zahájená v roce 2013, je jedním z nejvýznamnějších projektů. Tato iniciativa spojuje desítky zemí prostřednictvím masivních investic do infrastruktury, jako jsou silnice, přístavy a železnice. Cílem je vytvořit nové obchodní trasy a posílit ekonomické propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou.

BRI však čelí kritice. Některé země obviňují Čínu z toho, že využívá projekt k „dluhové diplomacii“, kdy půjčuje rozvojovým zemím na projekty, které si nemohou dovolit splatit. Navzdory tomu Čína pokračuje v rozšiřování svého vlivu, přičemž se zaměřuje na strategické regiony, jako je Afrika a Střední Asie.

Kromě ekonomických iniciativ se Čína zaměřuje i na kulturní diplomacii. Vznik Konfuciánských institutů, které propagují čínskou kulturu a jazyk, je příkladem její snahy zlepšit svůj obraz ve světě. Tyto instituce však byly v některých zemích kritizovány za šíření propagandy.

Čína rovněž rozvíjí vztahy s mezinárodními organizacemi. Aktivně se účastní fór, jako je OSN, kde prosazuje své zájmy a buduje koalice s rozvojovými zeměmi. Její role v institucích, jako je Světová banka a Mezinárodní měnový fond, posiluje její postavení globální velmoci.

Ekologická výzva

Rychlý hospodářský růst Číny měl negativní dopad na životní prostředí. Znečištění ovzduší, vody a půdy dosáhlo v některých regionech kritické úrovně. Velká města, jako je Peking, se pravidelně potýkají se smogovými krizemi, které ohrožují zdraví milionů lidí.

V reakci na rostoucí tlak doma i v zahraničí zahájila Čína rozsáhlé ekologické reformy. Zavázala se dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060 a investuje do obnovitelných zdrojů energie. V současnosti je lídrem ve výrobě solárních panelů, větrných turbín a elektrických vozidel.

Nicméně tyto snahy nejsou bez výzev. Závislost na uhlí jako hlavním zdroji energie stále přetrvává a přechod na zelené technologie je nákladný. Kritici také upozorňují, že některé ekologické projekty jsou využívány k propagandistickým účelům, aniž by přinesly skutečnou změnu.

Politické napětí se Západem

Rostoucí moc Číny vedla k prohlubujícímu se napětí mezi ní a západními zeměmi, zejména Spojenými státy a jejich spojenci. Konflikty se objevují v celé řadě oblastí, od obchodu a technologií po lidská práva a geopolitické zájmy. Tento komplexní vztah představuje jeden z nejvýznamnějších faktorů současné globální politiky.

Jedním z klíčových zdrojů konfliktu je otázka obchodu a hospodářské konkurence. Spojené státy zahájily v roce 2018 sérii obchodních válek proti Číně, včetně zavedení cel na čínské zboží. Tyto kroky měly za cíl omezit čínskou ekonomickou dominanci a přimět Peking k reformám jeho obchodních praktik, například v otázkách duševního vlastnictví. Čína odpověděla odvetnými cly, což vedlo k eskalaci napětí a negativním dopadům na světovou ekonomiku.

Geopolitická rivalita je dalším zásadním faktorem napětí. V Jihočínském moři, strategicky významné oblasti pro mezinárodní námořní dopravu, si Čína nárokuje rozsáhlé území a buduje tam umělé ostrovy s vojenskými základnami. Tento postup vyvolal obavy zejména u Spojených států, které zde pravidelně provádějí vojenské hlídky v rámci udržování svobody plavby. Další regionální mocnosti, jako jsou Filipíny a Vietnam, se rovněž staví proti čínským nárokům a hledají podporu Západu.

Téma lidských práv tvoří další rozměr konfliktu. Čína čelí ostré mezinárodní kritice za zacházení s Ujgury v autonomní oblasti Sin-ťiang, kde podle zpráv dochází k masivním represím, nuceným pracím a internaci milionů lidí v převýchovných táborech. Další oblasti, jako je potlačování demokratických svobod v Hongkongu a tlak na nezávislost Tchaj-wanu, jsou trvale v centru pozornosti západních vlád a organizací na ochranu lidských práv.

Technologie představují významnou arénu tohoto soupeření. Čínské firmy jako Huawei nebo ZTE se staly terčem západních sankcí kvůli podezřením z bezpečnostních hrozeb. Spojené státy například zakázaly používání zařízení Huawei v klíčové infrastruktuře, zatímco Evropská unie zvažuje podobné kroky. Čína naopak investuje do rozvoje vlastních technologií a snaží se snížit svou závislost na západních dodavatelích.

Napětí se dále prohloubilo v souvislosti s pandemií COVID-19. Některé západní země obviňují Čínu z nedostatečné transparentnosti ohledně původu viru, což posílilo negativní pohled na její roli ve světové politice. Peking naopak kritizuje Západ za šíření dezinformací a vměšování do vnitřních záležitostí. Spojené státy se snaží vytvořit koalici spojenců, která by čelila čínskému vlivu. Skupiny jako Quad (Spojené státy, Japonsko, Austrálie a Indie) se zaměřují na udržení stability v Indo-pacifickém regionu a na podporu pravidel založeného mezinárodního řádu. Čína však tento postup interpretuje jako pokus o zadržení jejího vzestupu a narušení jejího vlivu v regionu.

I přes toto napětí je důležité zmínit, že Čína a Západ zůstávají na sobě ekonomicky závislé. Obchod mezi Čínou a západními zeměmi dosahuje bilionových hodnot, což znesnadňuje implementaci tvrdých sankcí nebo izolaci. Tato provázanost vytváří složitou dynamiku, kdy politické konflikty existují paralelně s hospodářskou spoluprací, což ovlivňuje globální stabilitu.


Použité knižní zdroje: Macartney Jane. „China says US arms sales to Taiwan could threaten wider relations.“ The Times. Londýn: 1. února 2010. 
Keith Ronald C. „China from the inside out – fitting the People’s republic into the world.“ PlutoPress, str. 135–136,137
„An Authoritarian Axis Rising? The Diplomat.“ 29. června 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 16. prosince 2013.
„China is greatest threat to freedom – US intelligence chief,“ BBC News, 4. prosince 2020.
„Čína tlačí do voleb v Kanadě své kandidáty, varují tajné služby. Trudeau mlčí.“ iDNES.cz. 12. března 2023. 
FBI: „Čína vydírá své občany žijící v USA, zadrží jejich blízké a nutí je k návratu,“ Aktuálně.cz, 7. července 2020.
Dále použity redakční informace, poznatky a zdroje – redakční text *

Aktuální témata:
Načítám témata...
Načítám články...
logo Dějiny světa

O nás

Internetový on-line magazín DějinySvěta.cz se zaměřuje na fascinující události a příběhy ze světové historie. Publikujeme autorské články o významných osobnostech, starověkých civilizacích i moderních dějinách. Naše rubriky pokrývají středověk, novověk, společnost a tradice. Nabízíme čtenářům hlubší pohled na klíčové události, které tvoří lidstvo. Neustále rozšiřujeme obsah o nová témata pro všechny milovníky historie.

DějinySvěta jsou partnerským projektem internetového zdravotnického magazínu ZdravíŽivot a webu UdálostiExtra.

Rychlý kontakt: redakce@dejinysveta.cz

Sledujte nás

Vyhledávání
Zavřít reklamu