Kdysi bylo koření cennější než zlato. Vedly se o něj války, měnilo dějiny. Dnes ho máme na dosah ruky. Ale známe jeho skutečnou cenu?
Představte si dobu, kdy hrstka pepře měla stejnou cenu jako zlato. Zní to neuvěřitelně? A přesto to tak bylo. Koření formovalo dějiny, rozhodovalo o bohatství národů a kvůli němu se vedly války.
Co všechno byli lidé ochotni riskovat, aby získali tyto vzácné poklady přírody?
Tajemství ukrytá ve vůních dávných civilizací
Od nepaměti lidé hledali způsoby, jak využít dary přírody. A koření? To nebylo jen o chuti. Bylo klíčem k uchování potravin, mělo léčivé účinky a symbolizovalo moc. Egypťané ho používali při balzamování faraonů – jejich hrobky dodnes voní po skořici a kmínu. Staří Řekové a Římané věřili, že některé druhy koření dokážou léčit téměř vše. A středověcí obchodníci? Ti ho vnímali jako platidlo. Kdo měl přístup ke zdrojům, měl v rukou obrovské bohatství.
Pepř – černé zlato středověku
Dnes si sotva uvědomujeme, jak cenný kdysi pepř byl. Máme ho doma v mlýnku, stojí pár korun. Ale ve 14. století? Jediný pytel pepře stačil na vykoupení vězně nebo koupi domu na venkově. Proudil z dalekého Orientu po nebezpečných karavanních stezkách a přes moře. Benátčané v 15. století ovládali obchodní cesty od Alexandrie po Konstantinopol. Kdo chtěl pepř v Evropě, musel platit jim. A platil hodně.

Obchod s kořením v Maroku (Agadir, 2005). Zdroj: Photo taken by Bertrand Devouard / CC BY-SA 3.0
Hřebíček a muškátový oříšek – krvavé dědictví
Hřebíček. Drobné poupě s omamnou vůní. Dnes běžná součást vánočního pečení, tehdy důvod k brutálním bojům. Holanďané neváhali trestat každého, kdo se pokusil pěstovat hřebíček mimo přísně střežené plantáže na Molukách. Jak? Useknutím rukou. Doslova! Monopol na koření byl příliš výnosný, než aby ho nechali ohrozit.
A muškátový oříšek? Další luxusní surovina, která stála mnoho lidských životů. O jeho kontrolu se vedly války, ostrovy byly drancovány, obyvatelé zotročeni. Nakonec převahu získali Portugalci, kteří si zajistili výhradní práva na jeho dovoz.
Od luxusu k běžné součásti kuchyně
Po staletí bylo koření výsadou bohatých. Jen ti nejzámožnější si mohli dovolit přidávat do jídel vanilku, skořici nebo šafrán. A pak přišli mořeplavci. Nové námořní trasy, nové kolonie, nové plantáže. Koření se dostalo blíž k Evropě, ceny klesly – a s nimi i jeho výjimečnost.

Krámek kořenářky. Muzeum Kamenný Dvůr, Kynšperk nad Ohří. Zdroj: Zipacna1 / CC BY-SA 3.0
V 19. století už bylo koření běžné. Přesto si některé druhy uchovaly svou vzácnost.
Vanilka? Zůstávala luxusem. Dlouho totiž rostla jen v Mexiku, kde ji opyloval jediný druh včely. Trvalo desítky let, než lidé přišli na způsob, jak ji uměle opylovat.
Kulinářské umění a stravovací návyky ve starověké Indii: od Induské civilizace k Védskému období
Koření dnes – samozřejmost, nebo stále poklad?
Dnes si můžeme koupit skořici, pepř nebo muškátový oříšek kdykoliv. Stojí pár korun. Ale jeho příběh? Ten je nevyčíslitelný. Koření ovlivňovalo dějiny, měnilo světové trhy a stálo životy tisíců lidí.
A jeho hodnota?
Možná nikdy nezmizela. Jen jsme si na něj tak zvykli, že už ji nevnímáme.